TERMÍN:		7. – 9. 10. 2005
ÚČASTNÍCI:		TERGY, PRETTY(Míša + David)                             ADORA, JACKIE a GREY (Nikol + David)             TARA, MIA (Markéta + Zdeněk)                           ARCHIE (Týnka + Michal)                                       FESSY (Šárka + Tomáš)
NÁVŠTĚVNÍCI:		Milča a Wiky s Cory a Flockie (sestra Fesky)  + doprovod Lenka a Luboš Bartáčkovi s bulmastifkou Bullou                paní doktorka Josefína
DOMÁCÍ:		Honza Ochozka

PROGRAM VÍKENDU   

pátek – příjezd mezi sedmou a desátou hodinou večerní, večeře chilli con carne, složení dovezených překážek, poté předání dárečků některým oslavencům i neoslavencům a dále volná debata na různá témata. Odchod na kutě v půl třetí (debata se trošku protáhla).

 

sobota – Tara se jela vystavovat na výstavu do Českých Budějovic, ostatní se po snídani pustili do agility na louce u řeky. Někteří (outdoorově založení jedinci) lezli na strom, někteří hráli kriket s Adorou a někteří fotili a fotili. Dopoledne nám uteklo, ani jsme nevěděli jak a šlo se na oběd – kuřecí rizoto (moooc dobré). Po obědě polední klid (kromě akční Nikol, která šla jezdit na koni) a odpoledne opět agility, nebo procházka po lese – komu se jak chtělo (nebo kdo jak musel). V mezičase se všichni seznámili se smečkou 44 Honzových haskounů, bohužel jsme nestihli v podvečer jejich krmení – tento zážitek si příště nesmíme nechat ujít.

Večer – posezení u ohně, grilování masíčka a cuket, oslava Lubošových narozenin a tedy baštění dortíku a chlebíčků, „zpěv“ při dvou kytarách což zprostředkovali Luboš a Wiky – naši kytaristi, tanec (který se po rozpačitém začátku přesunul na stůl, kde si konečně získal náležitou pozornost, a to jednak odkopáváním překážejícího nádobí, ale hlavně pak odvážnými tanečními kreacemi některých tanečníků), a to aj v podřepu, v sedě atd. A hlavně – popíjení vínečka, zejména při písni narozeninové (kterou naneštěstí nikdo z nás neznal, což jak se později ukázalo mělo fatální následky) a průběžně při svačinové. Odchod do hajan postupný, jak kdo odpadal.

 

neděle – těžké ráno (zvlášť pro netrénované v pití alkoholu a taky pro ty, kdo se obvykle neholí, ale tento den to chtěli zkusit), snídaně a v půl jedenácté odjezd na Pohoří na Šumavě z důvodu procházky po bývalém hraničním pásmu, tedy nádherné nezničené přírodě Novohradských hor. Psi byli nadšení, lítali po lese a brouzdali se potůčkama a honili Jackie jak cvoci. Chvilkové rozladění způsobili nějací dva blbci v terénních autech, kterým jsme museli několikrát uhýbat, ale naštěstí měli drobnou nehodu a brzy odjeli definitivně pryč. Počasí bylo úžasné a procházka nás všechny dvounohé naprosto zničila – dokonce způsobila, že jedna z dívek vyžadovala chytit za ruku od svého dlouholetého kolegy – z důvodu čitě zištného, aby ji vytáhnul do závěrečného kopce vedoucího k parkovišti. Cestou z Pohoří jsme se zastavili v restauraci Baronův most, kde si někteří opírali hlavu o stůl a někteří jedli plněné bramborové knedlíky, utopence, smažený řízek.... a někteří se chechtali až brečeli, páč se řešila témata např. prasečí kůže co visela na zdi za Týnkou (hlavně jejich nápadná podobnost) a dlouhonohého pána u baru a samozřejmě se znovu a znovu probírali zážitky z předchozího večera (což byly pro některé z nás šokující novinky).

Po návratu do chalupy jsme chvíli odpočívali u bazénu a psi neodpočívali, protože opět lítali a hráli oblíbenou hru „honit Jackie“, která s čímkoliv v tlamě kroužila jak blázen v našem okolí a za ní lítali ostatní psi – Tara na ní štěkala jak šílená a pozdní polední klid tedy nebyl až tak klidným zážitkem. Kolem čtvrté hodiny jsme bohužel museli začít připravovat náš odjezd, uklidit chalupu, sklidit překážky a rozloučit se, což byl ten vůbec nejméně příjemný bod tohoto víkendu – pořád to všichni říkáme, že víkend by měl být minimálně třídenní.

Takže ještě při cestě zpátky jsme se bavili po telefonu, že akci musíme zopakovat někdy příští rok na jaře a už teď se všichni těšíme a doufáme, že pojedou i ti, kdo tentokrát nemohli.